1. den
Sešli jsme se v Praze dne 8. října. Náš autobus přijel později, protože stál v dopravní koloně na Balabence. Když přijel, byli jsme všichni připraveni k odjezdu. Nastoupili jsme spolu se septimou a vydali se do Krkonoš. Když jsme tam po asi dvou hodinách přijeli, svítilo slunce. Čekali jsme, až dojede ostatních šest tříd. Když dojely i tyto třídy, vydali jsme se na Luční boudu. Bylo varno, tak jsme měli dvě zastávky. Ta první byla u Petrových bud a druhá u chaty Výrovky. Došli jsme na Luční boudu, počkali jsme na zavazadla a rozdali si klíče od pokojů. Můj první dojem raději ani nebudu popisovat, řeknu jen to, že to později vystihla píseň, ve které se zpívalo: „Luční bouda je místo snů, my žijem tady spoustu dnů, plíseň je tady a plíseň je tam, plíseň je všude kam, kam se podívám.“ Když jsme se ubytovali a nasvačili, vyšli jsme na vycházku se svými třídními. Potom jsme se vrátili a měli jsme večeři. Po večeři byl večerní program, který vedla septima. Večer septimy se mi líbil, ale nebyl nejlepší. Potom nastaly kluby (pletení, mafie, mistr-twister, go, pexeso atd.). Já jsem pletl. Tento den mi to nešlo, ale pak jsem se to naučil. Když jsem dopletl (jestli se to tak dá nazvat), tak byla večerka.
2. den
Probudil jsem se před budíčkem, který dělal prof. Kubíček a Mikiš. V 8:00 už byla snídaně na stole a my se do ní mohli pustit. Po snídani začaly projekty, já byl u prof. Jirmana. Náš první den byl seznamovací, a když jsme se seznámili, měli jsme přednášku krkonošského ochránce přírody. Přednáška se mi líbila. Byla o rostlinách a o zvířatech, která v Krkonoších žijí. Po přednášce jsme měli hodinu volna, potom oběd a pak zase volno, během kterého jsme se měli zapsat na odpolední program. Já šel s prof. Klausem na Sněžku. Na Sněžce byl signál, a tak si většina zavolala. Pak jsme šli dolů na večeři a na večerní program. Program byla přednáška o práci horské služby. Po přednášce byla večerka.
3. den
Když jsme po budíčku a snídani šli na projekty, byli jsme připraveni na celodeňák. Šli jsme po polské straně na Špindlerovku a cestou nás předběhl projekt prof. Fořtíkové. Ze Špindlerovky jsme šli po toku Bílého Labe zpět na Luční boudu. Tam zase byl kolotoč večeře, večerní program, kluby, postel.
4. den
Po budíčku a snídani jsme se na projktu sešli u kluků a četli jsme si o historii Krkonoš a krkonošské povídky a pohádky. Po obědě a volnu byla mlha a pršelo, a tak se zrušil odpolední program. Pan prof. Fantys a paní prof. Fořtíková se ptali, kdo chce jít ven; přihlásili se dva – já a Honza Kodad. Šli jsme na Výrovku a do chaty na rozcestí, kde jsme si dali čaj a profesoři grog. Cestou zpátky se nedělo nic zajímavého a po večeři a večerních programech jsme se odebrali spát.
5. den
Tento den se mi moc nelíbil. Normální snídaně, projekty, oběd a turnaj v petanque, na kterém jsme se Sebem skončili poslední. Po krátké pauze byly večeře, večerní program a kluby.
6. den
Ráno mě prof. Jirman probudil v 5:00 a šli jsme na východ slunce na Sněžku. Byl to nádherný pohled i pocit; když jsem se nasnídal, lehl si a bylo mi na nic. Ležel jsem v posteli až do programu projektů, který byl opravdu fantastický, a po něm večerka.
7. den
Tento den nebudu moc popisovat. Byl to jeden skluz: budíček, snídaně, balení, odchod, odjezd a k rodičům.
Pocity
Na této ŠvP se mi nelíbilo pouze ubytování a nejvíc se mi líbil budíček a poslední večer a doufám, že příští ŠvP budou podobné nebo ještě lepší.
Autor článku: Jakub Hankiewicz
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už 
lidí
